Jdi na obsah Jdi na menu
 


koruna.jpgHistorie a cesty

svatováclavské koruny 

a korunovačních klenotů

 

 

 

1346 Královskou korunu dal zhotovit moravský markrabě Karel a nazval ji korunou svatého Václava. Určil, že bude uložena ve svatováclavské kapli na hlavě svatého Václava, a že český král si může korunu půjčit pouze v den korunovace.

6. 5.1346 papež Klement VI. vystavil na žádost markraběte Karla ochrannou  bulu, kterou zakazuje korunu prodat, ukrást nebo s ní nakládat nedůstojným a neuctivým způsobem.

1. 9.1347 římský král (26.11.1346, a moravský markrabě) Karel IV. udělil pražským arcibiskupům právo korunovat české krále

2. 9.1347 (neděle) korunovace českého krále Karla IV. a jeho manželky Blanky z Valois.

1. 9.1349 korunovace 2. manželky krále Karla IV. Anny Falcké.

28. 7.1353 korunovace 3. manželky krále Karla IV. Anny Svídnické.

18. 6.1363 korunovace 4. manželky krále Karla IV. Elišky Pomořanské

1354 a 1377 král a císař Karel IV. nechal výzdobu koruny přepracovat a upravit. Po Karlově smrti se koruna ani její výzdoba už nikdy neupravovala.

1419  Václav IV. porušil nařízení svého otce Karla o uložení korunovačních klenotů a převezl klenoty z katedrály sv. Víta v Praze na hrad Karlštejn.


Klenoty byly přiváženy do Prahy pouze ke korunovacím nebo pohřbům českých panovníků.

27. 9.1420 císař Zikmund odvezl klenoty z Čech, pravděpodobně do Uher, aby je ochránil při vypuknutí husitské revoluce. Král Sigmund pobrav svátost říšskou a desky zemské, i jel z země s těmi klenoty českými.

1421 císař Zikmund dal klenoty dovézt na Křivoklát, který v roce 1422 vyhořel od zapálené maštale. Klenoty se podařilo zachránit.

1422 z vyhořelého Křivoklátu byly klenoty odvezeny do Plzně.

1436 po ukončení husitských bojů císař Zikmund přivezl klenoty na Karlštejn.

10. 8.1436  přivezeny na sněm českých stavů do Jihlavy. 20. 7. slíbil císař Zikmund, že: korunu českú, listy, privilegia a desky zemské i dvorské, svátosti i jiné klenoty koruny České, které jsme z Čech vyvezli, máme a chceme jich milostivě vrátiti“. Císař Zikmund dal přivézt královskou korunu do Jihlavy. Svatováclavská koruna byla prohlédnuta a čeští stavové uznali, že je pravá.  královská koruna převezena se zemskými privilegii na Karlštejn. Hlavní dohled si ponechal nejvyšší purkrabí Českého království Menhart z Hradce (Jindřichův Hradec).

1436 z Jihlavy byly klenoty vráceny na Karlštejn. Ochranu a dohled vykonával nejvyšší purkrabí Království českého pan Merhart z Hradce.

1448 Menhart z Hradce odvezl klenoty na svůj hrad Velhartice z důvodů bojů s Jiřím z Poděbrad. Po Merhartově smrti je chránil jeho syn Oldřich.

1450 Oldřich z Hradce klenoty převezl zpět na Karlštejn. Ustanoven úřad dvou karlštejnských purkrabí. Jeden ze stavu rytířského a druhý ze stavu panského (1625, 1791).

28.10.1453 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy. Korunovace Ladislava Pohrobka. Po korunovaci opět odvezeny na Karlštejn. Klenoty uloženy trvale na Karlštejně v letech 1453 - 1619 v kapli Sv. Kříže.

7. 5.1458 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy. Korunovace Jiřího z Poděbrad a jeho manželky Jany. Při korunovaci vypadl z koruny jeden z  drahých kamenů.

1500 král Vladislav II. Jagellonský vydal nařízení, podle kterého purkrabí na Karlštejně přísahali, že: budou chránit hrad i korunu, klenoty a zemská privilegia pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a vyhnání jejich potomků ze země.

24. 2.1527 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy. Korunovace Ferdinanda I. českým králem.

14. 5.1562 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy. Korunovace Maxmiliána II. českým králem.

22. 3.1577 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy na pohřeb (23. 3.) císaře a krále Maxmiliána II. Při vzniklé panice nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka přikryl korunu černým pláštěm. 24. 3. odvezeny zpět na Karlštejn.

5. 2.1611 Klenoty převezeny z Karlštejna na Pražský hrad před vpádem pasovského vojska. Na Hradě ve svatováclavské kapli hlídalo klenoty 300 mušketýrů Rudolfa II.

11. 5.1611 Korunovace Matyáše Habsburského za krále.

12. 5.1611 opět odvezeny na Karlštejn.

29. 2.1616 Korunovace Matyášovy manželky Anny Tyrolské.

29. 6.1617 Korunovace Ferdinanda II.

30. 6.1619 v době stavovského povstání byly korunovační klenoty převezeny z nařízení 30 direktorů na Pražský hrad a uloženy v úřadu Zemských desek (Desk zemských). Na Karlštejn se královské korunovační klenoty už nikdy nevrátily.

4.11.1619 Korunovace Bedřicha Falckého.

8.11.1619 Bedřich (Fridrich) Falcký se pokusil odvézt klenoty ze země, ale při útěku je zanechal ve voze na Staroměstském náměstí. Klenoty byly uloženy na Staroměstské radnici a 17.11. vráceny na Hrad.

16. 5.1625 Ferdinand II. zrušil úřad dvou karlštejnských purkrabí (1450) a zajistil osobní dohled panovníka nad klenoty (1791).

1631 před saským vpádem odvezeny klenoty i tumba s ostatky sv. Václava do Českých Budějovic a schovány ve sklepě farního kostela.

24. 9.1633 vráceny z Českých Budějovic na Hrad.

16. 10.1634  opět odvezeny do Českých Budějovic do farního kostela.

1637 klenoty tajně odvezeny před Švédy do Vídně, uloženy do císařské klenotnice. Karlovo žezlo a jablko bylo v té době zaměněno s insigniemi Ferdinanda I. a uloženo k císařské koruně.

1639 klenoty přivezeny do Prahy a uloženy na Hradě.

5. 8.1646 Korunovace Ferdinanda IV.

1648 - 1656 klenoty nebyly v Praze. Podle některých historiků cestovaly mezi Prahou a Vídní, případně Českými Budějovicemi.

14. 9.1656 Korunovace Leopolda I.

1680 - 1683 dochovaná zpráva o umístění klenotů v císařské klenotnici ve Vídni.

1683 - 1723 klenoty uloženy na neznámém místě. Vídeň byla obléhaná Turky.

5. 9.1723 Korunovace Karla VI. Král ujistil české stavy, že ani on, ani jeho nástupci neodvezou české klenoty ze země bez vážné příčiny.

1723 - 1743 klenoty nebyly v Praze. Pravděpodobně ve Vídni.

12. 5.1743 Korunovace Marie Terezie v katedrále sv. Víta. Po korunovaci byly korunovační klenoty odvezeny do Vídně do císařské klenotnice.

1782 císař Josef II. dal vystavit české i říšské korunovační klenoty ve vídeňské klenotnici, kde si je prohlédl 251. papež Pius VI., který byl u císaře na návštěvě.

25. 7.1971 Leopold II. opět obnovil úřad dvou strážců koruny, zrušený Ferdinandem II. 16. 5.1625 (1450). Jeden strážce byl ze stavu panského, druhý ze stavu rytířského.

4. - 9. 8.1791 klenoty přivezeny z Vídně na Pražský hrad. Korunovace Leopolda II. Čeští stavové převzali ve Vídni českou královskou svatováclavskou korunu, říšské žezlo (Ferdinanda I.), říšské jablko (Ferdinanda I.), královský plášť, atlasovou mitru (čepičku v koruně), pás a štolu. 5. - 9. srpna byly převezeny v kočáře se šestispřežím. Klenoty doprovázeli vojáci a jedenáct dalších kočárů se zástupci šlechty z Čech, Moravy a Slezska.
    Klenoty byly veřejně vystaveny na oltáři v kapli sv. Václava a po korunovaci uloženy v bývalé sakristii nad kaplí sv. Václava, dnes Korunní komora ve svatovítské katedrále.

7. 9.1836 Korunovace Ferdinanda V. a jeho manželky Marie Anny Savojské. Poslední česká královská korunovace.

11. 5.1866 odvezeny za prusko-rakouské války do Vídně. Klenoty převezeny v bedně pod uhlím na tendru parní lokomotivy, aby se nedostaly do rukou pruského krále.

28. 8.1867 na příkaz císaře Františka Josefa I. byly klenoty slavnostně převezeny vlakem z Vídně na Pražský hrad. Cestou je vítala hudba a lidé zpívali národní písně. Z nádraží je odvezl stříbrný kočár pražského arcibiskupa. Na Hradě byly vystaveny v kapli sv. Václava a potom uloženy do sklepa pod kaplí, protože Korunní komora nebyla ještě upravena. Do Korunní komory byly přeneseny 30.10.1868.

13. 7.1871 ve svatováclavské kapli si klenoty prohlédl korunní princ Rudolf. Byl posledním Habsburkem, který klenoty viděl.

20. 9.1938 na příkaz prezidenta Eduarda Beneše tajně odvezeny do Žiliny na Slovensko a uloženy v Národní bance. Operace dostala název KFC (klenoty fascinující ceny). Převoz měl na starost ing. Člupek, který přísahal ochránit klenoty podle nařízení Vladislava II. Jagellonského. 6.10. přivezeny zpět do Prahy a uloženy v tajném trezoru prezidenta republiky. Proto je neviděl Adolf Hitler při své návštěvě Prahy v roce 1939.

1940 klenoty uloženy v korunní komoře v katedrále sv. Víta.

19.11.1941 Reinhard Heydrich (1904–1942) dal klenoty přinést z Korunní komory, nechal se u nich vyfotografovat a ponechal si 4 klíče. Podle nepotvrzené pověsti si korunu nasadil na hlavu 19.11.1941. Podle papežské buly by si korunu neměl nasadit na hlavu nikdo nepovolaný, jinak ho stihne klatba. 4. června 1942 Heydrich zemřel na následky atentátu, který spáchal Josef Gabčík a Jan Kubiš. Dochovaly se fotografie, na kterých Heydrich české korunovační klenoty obdivuje, ale na žádné nemá svatováclavskou korunu na hlavě.
    Podle očitých svědků nasadil potom Reinhard Heydrich svatováclavskou korunu svému synovi Klausovi (1933–1943). Toto potvrdil bratr Klause Heydricha Heider (1934–2007). Desetiletého Klause srazilo auto, když projížděl na kole kolem zámku v Panenských Březanech, kde bydleli.

11. 2.1944 Karl Hermann Frank dal před nálety spojenců klenoty odnést z Korunní komory a zazdít ve sklepení Starého paláce. Po válce při výslechu prozradil, že chtěl klenoty nechat pro sebe.

25. 5.1945 klenoty vyzvednuty a uloženy v Korunní komoře v katedrále.

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA