Koruna - čelenka svatého Václava
Královskou svatováclavskou korunu dal v roce 1346 zhotovit Karel IV. a věnoval ji sv. Václavovi. Českým panovníkům byla koruna pouze propůjčována. Karel IV. určil, aby svatováclavská koruna byla položena trvale na hlavě sv. Václava. Později královská svatováclavská koruna byla uložena s ostatními korunovačními klenoty, proto byla v roce 1929 zhotovena nová zlatá čelenka, aby český patron nebyl bez "koruny".
Na lebce sv. Václava je zlatá čelenka (není to svatováclavská koruna, jak bývá mylně uvedeno). Čelenku daly zhotovit české ženy v USA u příležitosti 1000. výročí smrti sv. Václava (tehdy přijímaný rok Václavovy smrti 929). Zhotovena firmou Grünfeld podle návrhu architekta Josefa Fanty.
Na čelním místě je svatováclavská plamenná orlice, ozdobená zelenými kapkami malachitu s perlami. Pod nimi po stranách čelenky jsou barevné emaily: 10 zlatých hvězd na modrém podkladu, uprostřed pod orlicí je střídavě 7 červených a 6 bílých proužků (hvězdy i pruhy jsou symbolem USA). Pod orlicí je zavěšena hvězdička. Po stranách čelenky visí pásy zdobené českými granáty. Na pravém pásu je znak Slovenska a Slezska, na levém znak Čech a Moravy. Na koncích pásů je letopočet 929 a 1929.
JUDr. Hynek Dostál (*29.12.1871 Boršice u Buchlovic, +28.6.1943 Saint Louis, Missouri v USA), rytíř papežského Řádu sv. Řehoře Velikého vedl v roce 1929 delegaci českých krajanů z Ameriky, kteří přivezli darem zlatou čelenku na lebku sv. Václava.
České královské koruny
(nejsou na našem území)
Koruna česká,
koruna královny Blanky (Anglické)
V německém Mnichově je uložena královská koruna zvaná česká, koruna královny Blanky.
Tuto korunu dal pravděpodobně zhotovit Karel IV. pro svoji manželku Alžbětu (Elišku) Pomořanskou v roce 1363. Na koruně je 12 lilií, 100 drahokamů a 200 perel. Později tuto korunu dostala jako věno Anna Česká (*11.5.1366,+7.6.1394), dcera Karla IV. a Elišky Pomořanské a v roce 1382 ji přivezla do Anglie.
Po její smrti v roce 1394 korunu uchovával její manžel, anglický král Richard II. Plantagenet (*6.1.1367, +14.2.1400). Tato koruna je nejstarší dochovanou anglickou korunou. Koruna se dostala v roce 1402 jako věno anglické princezny Blanky z Lancasteru (*1392, +22.5.1409), dcery krále Jindřicha IV., která s provdala za falckého kurfiřta Ludvíka III. Falckého (*23.1.1378, +30.12.1436).
Koruna české královny
Další koruna pro královnu byla v roce 1988 nalezena s pokladem ve Slezské Středě (Środa Ślaska, německy Neumarkt, 40 km od Vratislavi).
Koruna mohla patřit královně Elišce Rejčce nebo Elišce Přemyslovně. Na hlavě ji měla pravděpodobně i Blanka z Valois. Koruna je vytvořena z orlů, je na ní 86 drahých kamenů a 26 perel.
Při bourání židovské čtvrti byl nalezen soubor středověkých zlatých předmětů: spony, prsteny, benátské a florentské zlaťáky. V roce 1985 zde byly nalezeny stříbrné pražské groše Jana Lucemburského.
V roce 1348 vypůjčil ve Slezské Středě královský kancléř Jan ze Středy pro Karla IV. velkou sumu peněz od Žida Mošeho, kterému dal do zástavy objemný zlatý poklad.
Poklad byl pravděpodobně zakopán v roce 1349, kdy v Evropě vypukl mor, z kterého byli obviněni Židé. Českému království se morová nákaza vyhnula, přesto ve Vratislavi propukl pogrom a mnoho Židů bylo vyvražděno. Nenávist proti Židům ve Slezské Středě vypukla v roce 1362, kdy byli vyhnáni z města.
(podle PhDr. Petra Kováče 2016)