Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Věnná města českých královen

dotales civitates reginarum Bohemiae

darovaná města královnám Čech

 

hradeckralove.jpg

chrudim.jpg

myto-vysoke.jpg

policka.jpg

 jaromer.jpg

 


 

 Hradec       Chrudim        Vysoké         Polička       Jaroměř

 Králové                         Mýto 

 

 

melnik.jpg

znak-mesta-dk.jpgtrutnov.jpgteplice.jpgnovy-bydzov.jpg

 

 

 

 

   Mělník          Dvůr            Trutnov       Teplice      Nový Bydžov

                      Králové 

 

   Čeští králové věnovali tato vybraná města svým manželkám, aby v nich po králově smrti pobývaly jako vdovy. Případně pokud nebyla královna vdova, dostala město panující královna. Města se vracela zpět králi, pokud byl bez královny. Správcem věnných měst byl královský podkomoří z rytířského stavu.

První královnou, která dostala věnná města byla Eliška/Alžběta Rejčka, manželka českého krále Václava II.,  českého krále Rudolfa I. Habsburského a maršálka Českého království Jindřicha z Lipé.

V roce 1363 císař Karel IV. daroval (in verum dotalicium / ve skutečnosti darováno) šest věnných měst čtvrté manželce Alžbětě (Elišce) Pomořanské se všemi právy a důchody, pod podmínkou, že kdyby se po jeho smrti provdala, má královu nástupci vyplatit 6000 kop grošů a věnná města mu vrátit. Alžběta se po Karlově smrti usídlila v Hradci Králové a zde v roce 1393 zemřela. Po její smrti se města dostala do správy královského podkomořího, který dohlížel nad odvody důchodů z těchto měst do královské komory.
    Roku 1396 král Václav IV. rozhodl, že královský podkomoří bude ve věnných městech královny vykonávat soudní pravomoc, a žádná královna nesmí věnná města bez dovolení krále dát do zástavy.
   Václavova 2. manželka královna Žofie jmenovala svého vlastního podkomořího a hofrychtéře (dvorní soudce). Královský podkomoří Zikmund Huler z Orlíku (královským podkomořím od 7.11.1387, měl podíl na mučení a smrti sv. Jana Nepomuckého) hájil právo svého úřadu (i svoje důchody) a tvrdil, že města mají být podstoupena královně až po ovdovění. Zemský soud v roce 1401 vydal usnesení, že:"králová hned muože svého podkomořího saditi a míti, a podkomoří královský nemá nic jejim městuom rozkazovati."
   Věnná města byla zdrojem královnina důchodu a povinně odváděla dvakrát ročně šosovné (něm. Schoss = výhonek daň, plat, dříve psáno i šošovné), své paní, české královně. O Vánocích a o Velikonocích byly na královský dvůr posílány naturálie.
    23. srpna 1651 upravila císařovna Eleonora výši šosovného. V roce 1590 císař Rudolf II. se svolením královny vdovy Marie Španělské zastavil Trutnov Jáchymovi z Kolovrat. Stalo se to proti "zákonu" zřízení zemského z roku 1549 a 1564: "královna česká žádná, první ani která ještě potom bude, nemá moci věna svého pryč dávati ani zapisovati, než má toho věna do své živnosti užívati a po smrti každé má to zase k koruně připadnouti. A jestliže by která co komu zapsala neb dala, nemá to dáni ani zapsáni žádné moci míti".
    Od roku 1603 věnná města nepatřila mezi královská města. Byl nad nimi opět určen správce - královský podkomoří. V roce 1714 byla napsána ústava věnných měst v Čechách: "věnná města náležejí ke statkům a důchodům korunním, nad nimiž královně nenáleží dědičné panství, nýbrž toliko »ususfructus quibusdam juribus stipatus« po čas života jejího za tím účelem, aby měla zabezpečeny za vdovství residenci a výživu. Proto nemůže města zastaviti neb odciziti od koruny, leč se svolením krále a stavů. Proto také měšťané skládají přísahu věrnosti jí i králi."
    31. 1.1834 byl úřad podkomořího věnných měst spojen s úřadem královského podkomořího do podkomořského úřadu zemského (1849 byl zrušen).
   Hlavním městem věnných měst byl Hradec Kralové, kde české královny pobývaly nejvíce. Druhým důležitým městem byl Mělník.
    Poslední českou královnou, majitelkou a patronkou (ochránkyní) věnných měst byla císařovna a královna Zita (Bourbonsko-Parmská, * 9.5.1892, + 14.3.1989).
    Po vzniku Československé republiky v roce 1918 zaniklo právo vlastnictví české královny na tato věnná města.

 

Paní věnných měst

Eliška Rejčka (*1286, 1305 - 1335 +, manžel Václav II., Rudolf I.)

Anna Falcká (*1329, 1349 - 1353 +, manžel Karel IV.)

Anna Svídnická (*1339, 1353 - 1362 +, Karel IV.)

Eliška Pomořanská (*1346, 1363 - 1393 +, Karel IV.)

Žofie Bavorská (*1376, 1399 - 1421, +1428, Václav IV.)

Barbora Celjská (*1390, 1437 - 1451 +, Zikmund Lucemburský)

Jana z Rožmitálu (*1430, 1458 - 1475 +, Jiří z Poděbrad)

Marie Habsburská (*1505, 1522 - 1531, + 1558, Ludvík Jagellonský)

Anna Jagellonská (* 1503, 1531 - 1547 +, Ferdinand I.)

Marie Španělská Rakouská (*1528, 1562 - 1581, + 1603, Maxmilián II.)

Anna Tyrolská (* 1585, 1616 - 1618, Matyáš Habsburský)

Eleonora Toskánská Mantovská (*1598, 1627 - 1655 +, Ferdinand II.)

Marie Magdalena Eleonora Toskánská Mantovská
                            (*1630, 1656 - 1686 +, manžel Ferdinand III.)

Eleonora Magdalena Falcká (* 1655, 1676 - 1720 +, Leopold I.)

Alžběta Kristina Brunšvická Wolfenbüttelská
                               (*1691, 1723 - 1750 +, manžel Karel VI.)

Marie Terezie (*1717, 1740 - 1780 +, František I. Štěpán)

Marie Ludvika Španělská (*1745, 1791 - 1792 +, Leopold II.)

Marie Terezie Neapolská (*1772, 1792 - 1807 +, František II.)

Marie Ludvika Beatrice Modenská (*1787, 1808 - 1816 +,
                                                                      František II./I.)

Karolina Augusta Bavorská (*1792, 1816 - 1873 +, František II./I.)

Marie Anna Pia Savojská (*1803, 1873 - 1884 +, Ferdinand V./I.)

Alžběta Amálie Evženie Bavorská (Sissi *1837, 1884 - 1898 +,
                                                                  František Josef I.)

Zita Bourbonská Parmská
                                 (*1892, 1916 - 1918, + 1989, bl. Karel I.).

 

 

Věnná města

 

Václav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:hradeckralove.jpg

Hradec Králové - na královský dvůr dodával bažanty

 

 

 

chrudim.jpgVáclav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:

Rudolf I. Habsburský opět věnoval Elišce Rejčce v roce 1307:

Chrudim dodávala pšenici 

 

 

myto-vysoke.jpg

Václav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:

Vysoké Mýto - dodávalo pstruhy

 

 

 

policka.jpg

 Václav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:

Polička - dodávala oves

 

 

 

jaromer.jpgVáclav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:

Albrecht I. Habsburský opět věnoval své snaše Elišce Rejčce v roce 1307:

Jaroměř - dodávala lososy

 

 

melnik.jpgKarel IV. věnoval Elišce Pomořanské v roce 1363:

Mělník - dodával víno

 

 

 

znak-mesta-dk.jpg  Václav IV. věnoval Žofii Bavorské v roce 1399:

  Dvůr Králové - dodával mřenky (grundle)

 

 

 

trutnov.jpgVáclav IV. věnoval Žofii Bavorské v roce 1400:

Trutnov - dodával plátno

 

 

 

teplice.jpgJiří z Poděbrad věnoval Janě z Rožmitálu v roce 1468:

Teplice (do roku 1475, kdy královna Jana zemřela, Janin syn Hynek z Münsterberku město prodal)

 

 

novy-bydzov.jpgMaxmilián II. věnoval Marii Španělské v roce 1569:

Nový Bydžov - dodával raky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA