Jdi na obsah Jdi na menu
 


Alžběta Stuartovna česká "zimní" královna
    -
Alžběta II. královna Velké Británie a Severního Irska.

po přeslici potomek Přemyslovců, Lucemburků, Jagellonců.
   

Barbora Celská (*1390/5 Cejlje – Slovinsko, + 11. 7.1451 Mělník), dcera hraběte Heřmana II. Cellského (1365-1435) a Anny ze Schaunbergu. Bratr byl Oldřich Celjský. Otec Heřman II. byl bratranec královny Marie Uherské (1. manželka císaře Zikmunda) a její sestry sv. Hedviky Polské.
    Matka Hedviky Polské a Marie Uherské Alžběta Bosenská a matka Heřmana II. Kateřina z Kotromanic byly sestry. Heřmanova neteř Anna Celjská (dcera jeho bratra Viléma Celjského /1361–1392 a Anny Polské /1366–1425) byla 2. manželkou polského krále Vladislava II. Jagella.
    V roce 1408 sňatek Barbory s králem Zikmundem (císařem od r. 1433). V roce 1433 byla korunována na římskou císařovnu. Uměla velice dobře česky.
    Českou královnou 11. 2.1437. Císařovna Barbora na Mělníku zemřela na mor. Pohřbena v Martinické kapli u zdi svatováclavské kaple katedrály sv. Víta.
    Je prababičkou několika dynastií v Evropě. Mezi její potomky patřila královna Anna Dánská, manželka anglického Jakuba I. Stuarta. Jejich dcera byla „česká“ zimní královna Alžběta Stuartovna.
    Královna Barbora přežila svou jedinou dceru Alžbětu.

Alžběta Lucemburská 28.2.1409-19.12.1442 Györ, česká, uherská a římská královna, dcera Zikmunda a Barbory. Manželka Albrechta II. Habsburského. Měla dceru Alžbětu Habsburskou.

Alžběta Habsburská 1436 Vídeň -30.8.1505 Krakov. Dcera Albrechta II. a Alžběty Lucemburské. Polská královna a litevská velkokněžna. Manželka Kazimíra IV. Byla  matkou čtyř polských králů a její dcery byly provdány do většiny panujících evropských rodů. Měla dceru Annu Jagellonskou.

Anna Jagellonská 12.3.1476-12.8.1503, pomořanská kněžna. Dcera polského krále Kazimíra IV. a Alžběty Habsburské. S Bohuslavem X. měla dceru Žofii Pomořanskou.

Žofie Pomořanská 1498 Štětín - 13.5.1568 Kiel. Dcera pomořanského knížete Bohuslava X. a Anny Jagellonské. Manželka dánského krále Frederika I. Dánská a norská královna. Měla dceru Alžbětu Dánskou.

Alžběta Dánská 14.10.1524 Gottorp – 15.10.1586 Güstrow. Dánská princezna. 1. manžel kníže Magnus III. Meklenbursko-zvěřínský. 2. manžel meklenburský vévoda Oldřich (Ulrich) III. Meklenburský (1527 - 1603). Byla jeho 1. manželkou. Měla dceru Žofii Meklenburskou.

Žofie Meklenburská 4.9.1557 Wismar - 4.10.1631 Nykobing Falster. Nevlastní sestra krále dánského krále Kristiána III. Manžel Frederik II. (1534-1588). Dánská a norská královna. Měla dceru Annu Dánskou.

Anna Dánská 14.12.1574 Skanderborg - 4.3.1619. Měla 6 sester. Otec se nedočkal narození syna. Manželka skotského a anglického krále Jakuba I. Stuarta, s kterým měla dceru Alžbětu Stuartovnu.

Alžběta Stuartovna 19.8.1596 Fife – 13.2.1662 Londýn. Nejstarší dcera anglického a skotského krále Jakuba I. a Anny Dánské. Sestra anglického krále Karla I. Manželka falckého vévody a kurfiřta Fridricha V. (26.8.1596-29.11.1632). Česká královna korunována 7.11.1619, tři dny po manželovi. Spolu měli 13 dětí, z nichž se 7 dožilo dospělosti. Měli 12. dítě, dceru Žofii Hannoverskou.

----------------------------------------------------------

Žofie Hannoverská 14.10.1630 Haag - 8.6.1714 Hannover. Dcera českého "zimního" krále Fridricha Falckého a královny Alžběty Stuartovny. Manželka Arnošta Augusta Brunšvicko-Lüneburského (1629-1698). Jejich syn Jiří I. (1660 - 1727) se stal v roce 1714 britským králem.

Jiří I. 28.5.1660 Osnabrück - 11.6.1727 Hannover. Vnuk Fridricha Falckého a Alžběty Stuartovny.

Jiří II. syn Jiřího I. a Žofie Doroty z Celle. Jejich syn Frederik zemřel 1751, 9 let před smrtí svého otce. Na trůn nastoupil Frederikův syn Jiří III.

Jiří III., syn Frederika z Walesu a Augusty Sasko-Gothajské, vnuk Jiřího II. S manželkou Šarlotou Meklenbursko-Střelickou měl syna Jiřího IV.

Jiří IV., po jeho smrti nastoupil na trůn jeho bratr Vilém vévoda z Clarence.

Vilém IV., nezanechal legitimní potomky. Nástupkyní se stala jeho neteř Viktorie z Kentu, dcera jeho bratra Eduarda.

Viktorie I., dcera Eduarda Augusta, vévody z Kentu a Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Od 1.5.1876 císařovna Indie. S manželem a bratrancem Albertem Sasko-Kobursko-Gothajským (Saschen-Coburg und Gotha) měla syna Alberta Eduarda.

Eduard VII. 9.11.1841 Londýn - 6.5.1910 Londýn. Syn královny Viktorie a krále Alberta. V době 1. světové války změnil jméno rodu ze Sasko-Kobursko-Gothajský na Windsorský. S manželkou Alexandrou Dánskou měl syna Jiřího.

Jiří V., s manželkou Marií z Tecku měl syna Eduarda VIII. a Alberta z Yorku (Jiřího VI.). Eduard nebyl korunován, musel abdikovat z důvodu sňatku s rozvedenou Wallis Simpsonovou. Na trůn nastoupil jeho bratr Albert Frederik Arthur Jiří jako Jiří VI.

Jiří VI., do roku 1947 poslední císař Indie. S manželkou Alžbětou (Angelou Markétou) Bowes-Lyonovou měl dceru Alžbětu Alexandru Marii.

Alžběta II., 21.4.1926 Londýn, dcera Jiřího VI. a královny matky Alžběty Angely Markéty (1900-2002). S manželem princem Filipem Řeckým a Dánský (*10.6.1921) z dynastie šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburské, vévodou z Edinburghu měla 4 děti: Charles (Karel Filip Artur Jiří *14.11.1948), princ z Walesu, Anna Mountbatten-Windsor (*15.8.1950), Andrew (Ondřej Albert Kristián Eduard *19.2.1960), vévoda z Yorku, Eduard (Antonín Richard Ludvík *10.3.1964), hrabě z Wessexu.
    Alžbětiným vnukem je princ Wiliam Arthur Filip Ludvík (*21.6.1982), vévoda z Cambridge a princ Henry Charles Albert David (*15.9.1984), vévoda z Walesu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA