Jdi na obsah Jdi na menu
 


Korunovační klenoty českých králů

 

klenoty.jpg

   Do souboru Českých korunovačních klenotů patří: Svatováclavská koruna, červená mitra (čepička do koruny) z atlasu, zlatá mitra s červenými ornamenty z brokátu, červený polštář se lvy, královské žezlo, říšské jablko, korunovační plášť, korunovační svatováclavský meč, korunovační ostatkový kříž, tři kožená pouzdra na korunovační klenoty.

Královská koruna je symbolem České země. Karel IV. nazval své království Země Koruny české, země Koruny svatováclavské. Trvalým majitelem koruny je svatý Václav, dědic České země. Koruna měla být, podle nařízení Karla IV., položena na lebce sv. Václava. Každý panovník si korunu od svatého Václava pouze půjčoval na den korunovace nebo při slavnostní příležitosti. Za půjčení koruny musel král zaplatit kapitule u sv. Víta 200 kop grošů (12 000 grošů. 60 gr. = denní mzda, 12 000 = mzda 200 dní). O korunu se měla starat svatovítská kapitula. Po smrti krále byla koruna položena u jeho rakve.
      Odcizení, prodání nebo zastavení koruny mělo být potrestáno a zloděj by byl vyloučen z církve. Na žádost Karla IV. vystavil papež Klement VI. listinu na ochranu svatováclavské koruny (viz níže: Papežská bula).

 

klenoty.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Korunovační klenoty jsou od roku 1962 Národní kulturní památkou číslo 2. Mohou být vystaveny pouze na území Pražského hradu, který je Národní kulturní památkou číslo 1. Korunovační klenoty posledni-soud.jpgjsou trvale uloženy v korunní komoře katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha nad Zlatou bránou a kaplí sv. Václava. Dvě malá okna, která vedou do korunní komory, jsou vidět na mozaice Posledního soudu na Zlaté bráně. Třetí okno bylo zazděno před zhotovením mozaiky.

 

Korunní komora je pro veřejnost nepřístupná. korunni-komora.jpgVstup do korunní komory vede ze Svatováclavské kaple ve svatovítské katedrále. Čelní stěnu zdobí erb Svaté říše římské - černý orel na zlatém štítu a erb království českého - stříbrný lev na červeném štítu. Na severní zdi jsou erby markrabství moravského - stříbrná červeně šachovaná orlice na modrém poli a vévodství slezského - černá orlice se stříbrným perisoniem na zlatém poli.
      V komoře je dubový stůl a židle. Korunovační klenoty jsou uloženy ve skříňce na sedm zámků, které jsou stejné jako zámky dveří korunní komory. Skříňka má tvar relikviáře a byla zhotovena v roce 1867. Na štítu relikviáře je znázorněn Ježíš Kristus, pod ním sv. Václav a na každé straně anděl. Jeden s erbem svatováclavské plamenné orlice a druhý s českým lvem. Na jedné boční stěně relikviáře je vyobrazen první český král Vratislav I., na druhé straně římský císař a 11. český král Karel IV.
      Komora byla rekonstruována v roce 1868 a 1911. Dveře se sedmi zámky byly zhotoveny v roce 1868.
      V roce 2007 byla v hradním archivu nalezena kovová krabička, kde bylo uloženo 5 původních klíčů od Svatováclavského korunního archivu z roku 1791.
      V krabičce byly také uloženy dva tkalouny. ferdinand-v.jpgNa jednom z nich byl označen obvod hlavy krále Ferdinanda V. Podle tohoto tkalounu zjistila hradní historička umění PhDr. Eliška Fučíková, CSc. (*1940), že by král měl mít korunu o 4 centimetry větší. Králi Ferdinandovi V. byla svatováclavská koruna malá. Je to vidět i na obraze, kde má král Ferdinand V. korunu na hlavě. Tím vysvětlila záhadu, proč si panovník na hostině ve Vladislavském sále asi za hodinu korunu sundal, i když to etiketa a zvyklosti nedovolovaly.

 

  Svatováclavská koruna (1346)

koruna.jpeg

koruna--zadni-strana.jpg

 čelní a levá strana koruny                   zadní a pravá strana koruny

    Pravděpodobně původní čelní stranou byla dnešní zadní strana koruny. Pět červených drahokamů na lilii vytváří kříž, vedle kterého jsou dva malé křížky také z pěti drahokamů. Tyto tři kříže jsou symbolem Boha v Nejsvětější Trojici.

    Koruna váží 2 358,3 gramů, je zhotovena ze zlatého plechu silného 1 mm s ryzostí 22 karátů. Obvod koruny je 61 cm a je složena ze čtyř dílů čelenky s lilií, které jsou spojeny závlačkami. Lilie byly vytvořeny podle koruny francouzských králů a byly symbolem duchovní čistoty Panny Marie. Díly koruny jsou vysoké 19 cm. Průměr koruny je také 19 cm.
      Korunu spojují dva pásy zvané kamáry, které pochází z opasku Blanky z Valois, první manželky Karla IV. Podle záznamů ve francouzských archivech ho dostala jako svatební dar od francouzského krále Karla IV. Sličného (bratranec Blanky, někdy bývá omylem uveden jako dárce její bratr Filip VI.).
      Korunu českých králů zhotovili pražští zlatníci a na vytvoření koruny byla použita i přemyslovská knížecí koruna sv. Václava. Proto Karel nazval korunu svatováclavskou.
      Na vrcholu koruny je křížek se safírovou kamejí, na které je zobrazen ukřižovaný Ježíš Kristus. V kameji na křížku koruny je uložen trn z Kristovy trnové koruny. Po obvodu kříže je nápis: HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI (Zde je trn z koruny Páně). Proto je koruna je také vzácným relikviářem. Na koruně je 96 drahokamů. Z toho je nejcenějších 19 modrých safírů z Cejlonu (Srí Lanka), Barmy a a Siamu (Thajsko), 44 červených spinelů z Cejlonu, 1 rubelit-turmalín, 30 zelených smaragdů z Horního Egypta a 20 perel z Indického oceánu.
      Největší kámen na koruně, který byl až do roku 1998 považován za rubín je rubelit (červená odrůda turmalínu) má 250 karátů a je největší na světě. U turmalínu se dá rozlišit pět set odstínů barev, od průhledné po sytě černou. Všechny kameny na koruně měly symbolický význam. Safír je po diamantu druhý nejtvrdší kámen. Drahokamy váží 0,75 kg.
      Karel IV. dal korunu v roce 1354 a 1377 upravit a dozdobit dalšími drahokamy, které byly použity na jiném klenotu, protože mají vyvrtané otvory na jiné přidržení. svat.koruna.jpgJe možné, že Karel IV. použil některou korunu svých předků. Tomu odpovídá i velké množství drahokamů, které by jako chudý moravský markrabě za několik let nepořídil.
      Na dolním okraji koruny je 70 milimetrových dírek, na kterých byly přidělány perly. Ty dal císař Karel odstranit při druhém vyzdobení koruny. Koruna je položena na polštář s českými lvy, který byl zhotoven v roce 1866.

 

 

koruna-s-brokatem.jpgVe svatováclavské koruně je červená mitra (čepička) z atlasu (arabsky = jemný, hladký. Hedvábná látka s lesklým povrchem) zhotovaná v roce 1562 ke korunovaci Maxmiliána II. 
      Původní mitra Karla IV. se nedochovala a proto císař Maxmilián dal zhotovit novou mitru. Druhá mitra ze zlatého brokátu s červenými ornamenty byla zhotovená v roce 1723 ke korunovaci Karla VI. 

 

Královské žezlo (1527-1533)

 

korunovacni-zezlo.jpg Žezlo má délku 67 cm  a váží 1013 gramů. Zdobí ho 62 perel, 4 modré safíry, 5 červených spinelů a rubín, který je na vrcholu žezla.
      V roce 2008 bylo potvzeno, že žezlo a jablko byly vyrobeny pro Ferdinanda I. u zlatníka Hanse Hallera v Augsburgu. Až do té doby se tradovalo, že jejich zadavatel byl císař Rudolf II., nebo jeho bratr Matyáš. Jedná se o vrcholnou renesanční práci. Žezlo Karla IV. je ve vídeňské klenotnici. K záměně došlo v 18. století, kdy bylo do Čech přivezeno žezlo Ferdinanda I.

 

Královské jablko (1527-1533)

korunovacni-jablko.jpg

Jablko bylo vytvořeno pro Ferdinanda I. z 18 karátového zlata. Jeho výzdobu tvoří 8 modrých safírů, 6 červených spinelů a 31 perel. Na výšku má 22 cm a jeho váha je 780 gramů.
   Celé jablko je tvořeno dvěma polokoulemi, přes které je zdobený prstenec. Na vrcholu jablka je velký kříž, který má zezadu nápis: DEVS CELVM REGNAT ET REGES TERRE (nápis má dvě chybně napsaná slova. Správně:  caelum, terrae. Bůh nebi kraluje a králové zemi). Pod křížem je nápis: DOMINE IN VIRTVTE TVA LAETABITVR REX ET SVPER SALVTARE TVVM EXVLT (Pane v moci Tvé raduje se král a z pomoci tvé jásá).
      Kruh pod křížem je ozdoben šesti sfingami. Na dolní polokouli jsou reliéfy z knihy Genesis (Stvoření):
      1) Adama klečící před Bohem Stvořitelem.
     2) Bůh svěřil Adamovi ráj. Bůh zakázal Adamovi a Evě jíst ze stromu poznání.
      Na horní polokouli reliéfy ze života krále Davida:
      1) Pomazání Davida na krále od proroka Samuela.
      2) David a Goliáš.

Královské jablko Karla IV. je ve vídeňské klenotnici. K záměně došlo v 18. století. Do Čech bylo přivezeno jablko Ferdinanda I.

 

Pouzdro na korunu

pouzdro-na-korunu.jpgKožené pouzdro na korunu dal zhotovit v roce 1347 Karel IV. Po obvodu pouzdra je na čtyřech řádcích červený nápis: ANNO DOMINI MCCCXLVII DOMINUS KAROLUS ROMANORUM REX ET BOHEMIAE REX ME FECIT AD HONOREM DEI ET BEATI WENCESLAI MARTIRIS GLORIOSI
      (Léta Páně 1347 pan Karel římský král a český král mě udělal ke cti Boží a blahoslaveného Václava mučedníka k slávě).
      Pouzdro je zdobené čtyřmi erby. Na horní části je říšská černá orlice na zlatém poli a český stříbrný lev na červeném poli, na dně je zlaté břevno na černém poli (erb pražského arcibiskupství)bílý půlkůň na červeném poli (erb arcibiskupa Arnošta z Pardubic)

orlice.png

lev.jpgarnost.jpg kopie---arnost.jpg

 

 

 

 

 

 

Pouzdro na žezlo

pouzdro-na-zezlo-vetsi.jpgbylo zhotoveno z kůže v 17. století. Vytvarováno podle žezla s rozšířenou hlavicí.

 

Pouzdro na jablko

jablko.jpg

 

pouzdro-na-jablko-vetsi.jpgPůvodní kožené pouzdro ze 17. století má tvar jablka s křížem.
  Představitelé nové Československé republiky nechtěli použít "katolický symbol kříže" a dali v roce 1929 podle návrhu profesora Františka Kysely zhotovit nové pouzdro. Po obvodu je nápis DVACÁTÝ OSMÝ ZÁŘÍ. Na horní části Soubor:Czechoslovakia COA medium.svgjsou roky milénia (1000. výročí) smtri svatého Václava 929 a 1929. Rok 929 byl tehdy uznávaný rok smrti sv. Václava.
      Na pouzdru je znak Československé republiky s erby zemí, které tehdy patřily do ČSR: Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus. 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

  matyas-a-klenoty.jpgPřed útoky švédských vojáků byly v roce 1637 klenoty tajně odvezeny do císařské klenotnice (Schatzkammer) ve Vídni. Tam byly uloženy do roku 1791.
      Ve Vídni došlo k záměně jablka a žezla, zhotovených ve 14. století ke svatováclavské koruně za Karla IV. Vyměněny pravděpodobně v 18. století k české královské korunovaci císaře Karla VI. nebo jeho dcery královny Marie Terezie.
      Na portrétu je císař Matyáš zobrazen jako český král se svatováclavskou korunou, s původním žezlem a jablkem.
   Insignie, které jsou v souboru českých korunovačních klenotů se svatováclavskou korunou v Praze byly zhotoveny pro císaře Ferdinanda I. (1526-1564).
     

 

zezlo-a-jablko.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

České královské žezlo a jablko Karla IV. ze 14. století. Jsou vystaveny ve vídeňské klenotnici (Schatzkammer) s popisem: 

INSIGNIEN DES KÖNIGREICHES BÖHMEN     
      (Insignie českých králů)  

Szepter       Reichsapfel       (Žezlo   Říšské jablko)

Prag,                                            (Praha)  

3. Viertel 14. Jh.                        (3. čtvrtina 14. století)

Silber vergoldet                       (Pozlacené stříbro)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kopie svatováclavské koruny.
      V roce 1966 byla vytvořena první kopie svatováclavské koruny, která byla vystavena na světové výstavě Expo 67 v Montrealu, později na výstavě v Ósace, Moskvě, Petrohradu (Leningradu), Budapešti a Lucemburku. V roce 1979 Prezidentská kancelář nechala zhotovit ke koruně kopie žezla a jablka. Koruna je na stálé výstavě o dějinách Pražského hradu.
      Druhá kopie svatováclavské koruny byla 20. 7.2010 vytvořena pro Obecní dům v Praze.
      Třetí kopie svatováclavské koruny byla zhotovena v roce 2011 a vystavena ve Vladislavském sále Pražského hradu.
      Čtvrtá kopie koruny byla vytvořena v roce 2012 pro stálé vystavení na hradě Karlštejně.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

V roce 1993 byla vytvořena zmenšená kopie českých klenotů a věnována v roce 2007 klenotnici (dómu) katedrály Panny Marie v Cáchách (viz foto).

Historický omyl v Cáchách a jejich ostuda !!!

kopie-klenotu-cachy.jpg

 

 

převzato z deníku Právo pondělí 11. května 2009.

 

 

 

 

"Slavná pokladnice v německých Cáchách skrývá četné zlatnické poklady středověku, které sem mimo jiné věnoval ve 14. století císař Karel IV. Nyní by se tento panovník asi obrátil v hrobě, kdyby se dozvěděl, že v pokladnici právě vystavují zmenšené kopie českých korunovačních klenotů a co tam o nich Němci píší.
      Jde především o Svatováclavskou korunu, kterou Karel IV. nechal vyrobit u  pražského zlatníka. kopie---nemecko-kopie-koruny.jpg
      U této kuriozity mají v Cáchách následující popis:
      Kopie říšských klenotů Římské říše národa německého (originál ve Vídni). Dar českých poutníků ze Svaté cesty 2007."

Na tabulce by měl být nápis: "Kopie českých korunovačních klenotů (originál na Pražském hradě, v katedrále sv. Víta)."

 

kopie-cachy.jpg

Pouť do Cách se konala od 1.5. do 30.5.2007 z Velkého Meziříčí.  V Cáchách se sešli poutníci k Panně Marii z celé Evropy. Tak to zde při své korunovaci roku 1349 nařídil císař Karel IV.
      Poutníci přišli do Cách (německy Aachen) poprvé po 231 letech. Tradici, kterou zákazem přerušil Josef II., obnovil děkan ve Velkém Meziříčí P. Jan Peňáz.
      Z Velkého Meziříčí vyšlo pěšky pět poutníků. Další věřící cestovali autobusy, které vezly 200 poutníků. Pouť se konala: "Na poděkování za svobodu a za to, že už padly hranice mezi evropskými zeměmi. Na usmíření za všechny války a křivdy, ke kterým došlo dávno i nedávno na obou stranách. A s prosbou za obnovu křesťanských kořenů Evropy, protože nechceme, aby uschla.“ Poutníci darovali na sochu Panny Marie v Cáchách šaty, korunu, žezlo a jablko. Korunovační klenoty jsou poloviční zmenšeninou českých korunovačních klenotů a je to česká bižuterie z Jablonce z roku 1993.
      Korunka, žezlo i jablko byly posvěceny při bohoslužbě v kapli Sv. Kříže na Karlštejně 26.3.2007 pražským arcibiskupem Miloslavem kardinálem Vlkem. Při bohoslužbě pro pěší poutníky do Cách v arcibiskupské kapli paláce na Hradčanech 1. 5. byly tyto klenoty vystaveny. P. Jan Peňáz. (Katolický týdeník 26.9.2007)

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Korunovační kříž - ostatkový kříž  (1354/7)             ukazovací - ostensoriový kříž

kriz.jpg

korunovacni-kriz.jpgKorunovační kříž dal zhotovit Karel IV., který dal do kříže uložit několik relikvií (ostatků) spojených s památkou na Ježíše Krista. Kříž byl vytvořen podle korunovačního kříže císařských korunovačních klenotů.
      Původně byl používán na Karlštejně. Do korunovačního souboru se dostal v 17. století. Celý kříž je ze zlatých plátů. Přední polovina kříže je zakryta křišťálovým sklem, aby byly vidět uložené ostatky. Na druhé straně kříže je také křišťálové sklo, pod kterým je uloženo dřevo z kříže Ježíše Krista.
      Konce kříže jsou ozdobeny kamejemi z antiky, byzantské doby i ze středověku. Pod kamejemi jsou uloženy další relikvie. alexandr-veliky.jpg

Korunovační kříž, dříve nazývaný Zlatý ostatkový a později Zemský, je součástí souboru korunovačních klenotů. Je to schránka na velice vzácné relikvie v Českém království: část provazu, kterým byl svázán Ježíš Kristus, dva trny z jeho trnové koruny, několik kousků dřeva Ježíšova kříže, hřeb, kterým byl Ježíš přibit na kříž, část houby, kterou mu voják dával pít.
      Relikvie spojené s osobou Ježíše Krista (trny a další) dostal Karel IV. od francouzského krále s ověřenou listinou.
      Kříž byl mnohokrát převážen s ostatními klenoty. Po smrti Jiřího z Poděbrad se dostal do zástavy jeho dědicům. Za jejich úschovy se ztratil zlatý podstavec pod kříž, který vážil 30 kg. Ludvík Jagellonský dal v roce 1522 zhotovit nový renesanční podstavec z pozlacené mědi.
      Od 16. století býval kříž postaven na oltář při korunovaci českých králů. V roce 1645 byl uložen na Karlštejně a tím se stal součástí korunovačního souboru.

 

Svatováclavský korunovační meč

kopie---klenoty.jpg (čepel z 10. století, záštita a hlavice ze 13. století). svatovaclavsky-mec-ke-korunovaci.jpg

svatovaclavsky-mec-zastita.jpg

Meč je dlouhý 93,5 cm s dvoubřitou čepelí (délka 76 cm). Původní meč používal svatý Václav. Karel IV. dal do meče vyseknout křížek, kam byl ve zlatém pouzdru vložen ostatek sv. Václava. Ostatek se ztratil už v roce 1368. Meč se stal relikviářem, a používal se pouze k pasování nových rytířů, kteří byli nazýváni "Rytíři svatého Václava". Původní pochva z Karlovy doby byla ukradena v roce 1420 jeho synem Zikmundem.

 

 

  Královský korunovační pluviál (plášť) (1617)

 

korunovacni-pluvial-kralovsky-plast.jpg

korunovacni-plast.jpg

zhotoven ke korunovaci Ferdinanda II. v roce 1617. Korunovační plášť je uložen na Pražském hradě a má 312 cm šířku a 236 cm délku. Celý plášť je lemován hermelínem (zimní kožešina hranostaje), který byl považován za královskou kožešinu.
      Je utkán z hedvábné látky, zvané zlatohlav, která byla vyrobena v Itálii a je protkávána zlatým drátkem otočeným kolem hedvábné nitky (dracoun). Jako český panovník měla plášť při korunovaci na sobě i královna Marie Terezie v roce 1743. Ostatní královny byly oblečeny do honosných šatů. Plášť byl naposledy použit při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836.

 

Papežská bula na ochranu svatováclavské koruny

6. 5.1346 vydal papež Klement VI. bulu (listinu).

Klement biskup, sluha sluhů Božích, na věčnou památku této věci:
      Byla nám podána žádost milovaného syna vznešeného pana Karla, markraběte moravského prvorozeného syna, nejdražšího v Kristu syna našeho Jana, nejjasnějšího krále českého. Žádost se týkala toho, že Karel sám z oddanosti a úcty svatému Václavu, kdysi králi českému dal zhotovit nově jakousi velmi drahocennou královskou korunu a že ji věnoval vznešené hlavě tohoto světce, jehož tělo odpočívá v pražském kostele. Na tuto hlavu ji dal vložit proto, aby z ní nebyla snímána. S výjimkou toho, kdyby český král, který byl nově korunován nebo když by tímto králem v městě Praze nebo jejich předměstích byla konána slavnost vyžadující užití královské koruny. Jen v tom případě si může zmíněný král korunu vzít, ovšem jen s tou podmínkou, že je povinen v ten den korunovace nebo slavnosti korunu znovu vložit na tutéž blahoslavenou hlavu. Jak se v žádosti podotýká, markrabí se však obává, aby někdo pro velkou drahocennost této koruny nebo z jiné příčiny, se neodvážil  zneužíti tuto korunu k jinému účelu. Poníženě nás proto prosil, abychom proti tomu našli nějaký vhodný prostředek. My nakloněni těmto zbožným prosbám markraběte, zakazujeme vážností tohoto listu s velkým důrazem, aby nikdo, ať duchovní nebo laik, jakkoli významný, jakékoli hodnosti a stavu, se neosmělil a neodvážil jakýmkoli způsobem, z jakéhokoli titulu, z jakékoli příležitosti nebo příčiny tuto královskou korunu zcizit, prodat nebo zastavit. Kdo by se tak opovážil, všichni i jeden každý, propadl by kromě jiných trestů daných kanonickým právem i trestu vyloučení z církve (exkomunikace). Této exkomunikace by mohl být zbaven jen v případě, že by znovu vložil královskou korunu na zmíněnou hlavu, a to jen samotným biskupem římským (papežem), s výjimkou případu nebezpečí smrti. Nikomu z lidí není dovoleno tento list našeho zákazu a vůle porušit nebo proti němu jednat. Kdo by se toho odvážil a o to pokusil, upadne do hněvu Všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla.

Dáno v Avignonu 6. května, ve čtvrtém roce našeho pontifikátu. (6.5.1346)

 

O vystavení korunovačních klenotů
rozhoduje výhradně a pouze prezident republiky.

Od roku 1993 se vystavují po zvolení prezidenta republiky. Protože prezident České republiky je symbolicky nástupcem českých králů, vystavení korunovačních klenotů při inauguraci prezidenta je státní akt paralelní s královskou korunovací.

 

 Vystavení korunovačních klenotů pro veřejnost

9. 8.1791 chrám sv. Víta - kaple sv. Václava - korunovace Leopolda II.

29. 8.1867 chrám sv. Víta - kaple sv. Václava - přivezení klenotů z Vídně.

Vystavení korunovačních klenotů ve 20. a 21. století

1929 22. 9. - 6.10. chrám sv. Víta - 1000 let od smrti sv. Václava.

1945 25. - 30.10. chrám sv. Víta - osvobození Československa.

1955 1. - 6. 7. chrám sv. Víta - 1. celostátní spartakiáda.

1958 23. 5. - 30. 8. Vladislavský sál - celostátní výstava archivních dokumentů.

1968 26.10. - 3.11. Plečnikova síň - 50. výročí vzniku Československa.

1975 2. - 25. 5. bazilika sv. Jiří - 30. výročí osvobození Československa.

1978 26. 6. - 4.12. Karlova síň (Starý královský palác) - 600. výročí smrti Karla IV.: Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR.

1993 29. 1. - 7. 2. Karlova síň (Starý královský palác) - vznik České republiky a zvolení Václava Havla prezidentem.

1998 24.10. - 1.11. Karlova síň (Starý královský palác) - 80. výročí vzniku Československa, 80. výročí zvolení T.G. Masaryka prezidentem.

2003 3. - 13. 8. Karlova síň (Starý královský palác) - 85. výročí vzniku Československa, 10. výročí vzniku České republiky, 1140. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje a zvolení Václava Klause prezidentem.

2008 19. - 29. 4. Vladislavský sál - 90. výročí vzniku Československa, zvolení Václava Klause prezidentem.

2013 10. - 19. 5. Vladislavský sál - zvolení Miloše Zemana prezidentem v přímé volbě

2016  15. - 29. 5. Vladislavský sál - 700. výročí narození Karla IV.

 
Držitelé klíčů od korunovačních klenotů

Na žádost českých stavů určil 25. 7.1791 císař Leopold II. úřad strážců českých korunovačních klenotů. Jeden strážce byl z panského stavu a druhý ze stavu rytířského. Před Zemským presidiem složili slib o ochraně klenotů a nejvyšší purkrabí jim dal po jednom klíči od skříňky s klenoty.
   Skříňka s korunovačními klenoty byla uložena ve Svatováclavském archivu, který byl uzamčen pěti zámky. Došlo tak ke sloučení držitelů klíčů.
    V roce 1867 byly vyrobeny nové dveře ke korunní komoře, na kterých už bylo sedm zámků. Tím vznikla tradice sedmi klíčů od korunovačních klenotů. Měnili se pouze jejich držitelé, a to jak osoby, tak i úřady, které reprezentovali.
   Jediný držitel klíče se od roku 1850 nezměnil: úřad pražského arcibiskupa.

 

1791 - 1850

1) strážce z panského stavu
2) strážce z rytířského stavu
5 klíčníků od svatováclavského archívu

 

Sedm držitelů klíčů od korunní komory a korunní skříňky:

 1850 - 1864

1) nejvyšší purkrabí Království českého

2) strážce z panského stavu

3) nejvyšší zemský písař

4) strážce z rytířského stavu

5) pražský arcibiskup

6) děkan Metropolitní kapituly

7) pražský purkmistr

 

V roce 1864 jmenoval císař dva strážce, další dva strážce klíčů jmenoval Zemský sněm.

 1864 - 1868

1) císařský místodržitel

2) strážce z panského stavu

3) nejvyšší zemský maršálek

4) strážce z rytířského stavu

5) pražský arcibiskup

6) děkan Metropolitní kapituly

7) pražský purkmistr

 

 1868 - 1919

1) nejvyšší maršálek Království českého 

2) předseda zemského výboru

3) císařský místodržitel Království českého

4) člen presidia c.k. místodržitelství

5) pražský arcibiskup

6) děkan Metropolitní kapituly

7) pražský starosta

 

1919 - 1940

1) předseda vlády

2) zemský president

3) vicepresident zemského úřadu

4) přísedící zemského výboru

5) pražský arcibiskup

6) děkan Metropolitní kapituly

7) pražský primátor

 

1940 - 1941

1) říšský protektor

2) říšský protektor

3) říšský protektor

4) státní prezident Protektorátu

5) státní prezident Protektorátu

6) státní prezident Protektorátu

7) pražský arcibiskup

 

1941 - 1944

1) říšský protektor

2) říšský protektor

3) říšský protektor

4) říšský protektor

5) státní prezident Protektorátu

6) státní prezident Protektorátu

7) pražský arcibiskup

V únoru 1944 nechal klenoty zazdít ve Starém paláci Karl Hermann Frank, který potvrdil po skončení války jejich úkryt.

 

1945 - 1970

1) prezident Československé republiky (ČSR)

2) předseda vlády ČSR

3) předseda českého zemského národního výboru

4) předseda Národního shromáždění

5) arcibiskup pražský

6) probošt (děkan) Metropolitní kapituly u svatého Víta

7) primátor hlavního města Prahy

 

1970 - 1992

1) prezident Československé socialistické republiky (ČSSR)

2) předseda vlády ČSR (České socialistické republiky)

3) předseda České národní rady

4) předseda Federálního shromáždění

5) předseda federální vlády ČSSR

6) arcibiskup pražský

7) primátor hlavního města Prahy

 

 od roku 1993

1) prezident České republiky

2) předseda vlády ČR

3) arcibiskup pražský

4) předseda Senátu Parlamentu ČR

5) předseda  Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

6) probošt (děkan) Metropolitní kapituly u svatého Víta

7) primátor/ka hlavního města Prahy

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA