Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kde domov můj

     Někteří lidé tvrdí, že naše hymna se ptá kde je náš domov. Dokonce se ozývaly hlasy, aby se první slovo změnilo z "Kde" na "Zde". První věta je sice otázkou, ale poslední věta první sloky je odpovědí, že je "země česká, domov můj". Další sloky začínají opět otázkou, ale končí odpovědí.
     Je dobře, že se naše hymna nemění a nepodléhá změnám režimů. V době komunismu se hymna nesměla zpívat kvůli slovům "veď sa ony stratia" ve slovenské sloce, protože vládnoucí představitelé tato slova vztahovali na sebe. Škoda, že jsme si někteří občané zvykli hymnu nezpívat. Dejme naší hymně úctu i svým hlasitým zpěvem.
     Slova písně KDE DOMOV MŮJ napsal v roce 1834 Josef Kajetán Tyl (*4.2.1808, +11.7.1856) pro divadelní hru "Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka". Fidlovačka byl ševcovský nástroj k hlazení (fidlování) kůže na obuvi, ale také název ševcovské jarní pouti v pražských Nuslích. Ševci na této pouti zdobili břízu a na její vrchol připevnili fidlovačku. Hudbu složil František Škroup (*3.6.1081, +7.2.1862). Hra byla uvedena 21.12.1834 a píseň zazpíval Karel Strakatý, který představoval slepého houslistu Mareše. Píseň se líbila a lidé si ji začali prozpěvovat. stary-a-novy-pohled-na-kasarny--nam.republiky-praha.jpg

Josef Kajetán Tyl napsal tuto píseň v budově kasáren pametni-deska-ceske-hymny.jpg(bývalý kapucínský klášter na Josefském náměstí, dnes OD Palladium) na náměstí Republiky, kde působil jako furýr (zásobovací a ubytovací poddůstojník) pěšího 28. pluku a pojišťovací úředník. V roce 1934 na budovu kasáren umístil Svaz československých rotmistrů pamětní desku.

     Píseň "Kde domov můj" použil Josef Kajetán Tyl také v divadelní hře v roce 1849 "Lesní panna, aneb Cesta do Ameriky". Hra pojednává o tom, že lidé v Čechách mají představu lepšího života v Americe. Do Ameriky odjel mladý učitel Isidor, jeho soused Pinta s rodinou a Žid Šimon. Po nějaké době se všichni přistěhovalci shodli, že v Americe není žádný ráj a že jejich domov je v Čechách. Dohodli se, že odjedou zpět domů. Na závěr hry zazpívali všichni herci píseň "Kde domov můj".
     13.12.1918 byla schválena první sloka písně "Kde domov můj" jako první část státní hymny. Druhou část tvořila první sloka písně "Nad Tatrou sa blýska". V roce 1990 byla schválena první sloka jako hymna České republiky v rámci Československa a v roce 1992 znovu uzákoněna jako hymna samostatné České republiky.

Česká státní hymna Kde domov můj patří podle zákona 3/1993 Sb. mezi státní symboly, a ty se mohou podle § 1 zákona 352/2001 Sb. užívat jen vhodným a důstojným způsobem. Státní hymna se může podle § 12 zákona 352/2001 Sb. hrát i zpívat při státních svátcích a dalších příležitostech, kdy je to obvyklé.

Soubor:Skroup-Anthem.jpg

 


 

 

 

 

 

 

Státní hymnu tvoří první sloka písně "Kde domov můj" se slovy od Josefa Kajetána Tyla s hudbou Františka Škroupa, který upravil nápěv Wolfganga Amadea Mozarta z Koncertní symfonie Es dur pro lesní roh, hoboj, fagot a klarinet, druhou větu.

 

1.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!

2.

Kde domov můj,
kde domov můj.
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše tiché v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!

Původní verze:

1.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě stkví se jara květ
zemský ráj to na pohled!
A to jest ta krásná země
země česká domov můj!
Země česká domov můj!

2.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Znáte v kraji bohumilém
duše outlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!

Další sloky:

během několika dalších let po vzniku republiky se objevily další sloky písně "Kde domov můj". Zapsány byly v katolickém františkánském zpěvníku "Serafínská cesta" z roku 1932 a ve Zpěvníku českobratrské církve evangelické z roku 1934.

3. a 6. sloka je od neznámého autora, 4. a 5. sloku složil básník Karel Leger (*21.9.1859 Kolín, + 6.4.1934 Kolín, básník, statkář). Ve 4. sloce je veršovaný citát z knihy proroka Izajáše 2, 4. "Překují své meče na radlice." - roztavil meč, vzdělal pluh.

3.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Tam Hradčany zlatolesklé,
svědkové jsou slávy české,
k nebesům se hrdě pnou,
k činům slavným Čecha zvou!
Tam, kde bydlí národ pilný,
pod Hradčany, domov můj,
pod Hradčany, domov můj!

4.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Potem země posvěcená
utrpením vykoupená,
jak ji předkům svěřil Bůh,
roztavil meč, vzdělal pluh.
Drahá je mi rodná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!

 

5.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Bože věčný láskou svojí,
chraň mou zemi v každém boji,
k práci pilné sílu dej,
lidu svému požehnej!
Dej ať vzkvétá rodná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!

6.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Bože mocný Hospodine,
ruka Tvoje světům kyne,
Tebe vzývá národ můj,
věčný Bože při něm stůj.
Světovládný Hospodine,
chraň slovanský domov můj,
chraň slovanský domov můj!

 K pohřbu Josefa Kajetána Tyla dvě sloky písně složil Josef František Smetana OPraem. (* 24.3.1801, + 18.2.1861), bratranec Bedřicha Smetany (* 2.3.1824, + 12.5.1884).

Dvě sloky POHŘEBNÍ PRO J. K. TYLA

Kde domov můj,
kde domov můj.
Cesta tvoje dokonána,
žití truchlohra dohrána.
Milovaný druhu náš,
v chladném hrobě spočíváš,
v klidném lůně věrné matky,
zem posvátná, domov tvůj,
země česká, domov tvůj!

 

 

Kde domov můj,
kde domov můj.
V nadhvězdné té nebes vlasti,
tam jsi zbaven zemských strastí.
Milostivý buď ti Pán,
od Něho jsi povolán.
Ať dá tobě v ráji věčném,
s vyvolenci domov tvůj,
s vyvolenci domov tvůj!

 

Píseň Josefa Kajetána Tyla byla přeložena do 20 jazyků. Vytvořeno 90 parafrází a parodií. Jednu z nich napsal v roce 1859 Jan Neruda. Ostatní byly vytvořeny v 19. a 20. století.

 

Další sloky uspořádal spisovatel Josef K. Lenský (Kálenský, vl. jm. Josef Urbánek *12.7.1860 Moravské Budějovice, + 14.12.1951 Praha).

3) Kde domov můj, kde domov můj.
    Velkomoravská koruna klesla do mořského lůna,
    nezůstal nám z oněch dob ani králů našich hrob.
    Byla druhdy veleslavná, zem Moravská, domov můj.
    zem Moravská, domov můj.

4) Kde domov můj, kde domov můj.
    Pro minulost nezoufejme, času novému se vzdejme,
    času duch otvírá nám, nové slávy jasný chrám.
    Tak se hlásí k Matce Slávě (*) zem Moravská domov můj,
    zem Moravská, domov můj.

5) Kde domov můj, kde domov můj.
    Bujará orlice pestrá, bílého lva rodná sestra,
    snášela s ním nehodu, cítí teď s ním svobodu.
    S českým lvem se nerozloučí, zem Moravská, domov můj.
    zem Moravská, domov můj.

6) Kde domov můj, kde domov můj.
    Bože mocný Hospodine, ruka Tvoje světům kyne,
    Tebe vzývá národ můj, věčný Bože při něm stůj.
    Světovládný Hospodine, chraň Moravu domov můj,
    chraň Moravu domov můj!

-------------------------------------------------

dopsané sloky po roce 1918

4) Kde domov můj, kde domov můj.
    Pro minulost nezoufejme, času novému se vzdejme,
    času duch otvírá nám, nové slávy jasný chrám.
    Tak se hlásí k Matce Slávě (*) země Slezská, domov můj,
    země Slezská, domov můj.

5) Kde domov můj, kde domov můj.
    Co zhynulo, nevzbudíme, Svatopluka nevzkřísíme.
    Aniž jeho města zdi, zrak náš více uvidí.
    Avšak nová sláva vítá zem Slovenskou, domov můj.
    zem Slovenskou, domov můj.

------------------------------------------------

dopsáno v roce 1923

3) Kde domov můj, kde domov můj.
    V zemi, kde náš Kníže svatý, vírou v Krista v duši vzňatý,
    krev svou v oběť za vlast vlil, český národ vykoupil.
    V zemi slavné, otcům drahé, v zemi české domov můj,
    v zemi české domov můj!

 

(Storchův zpěvní věnec, 1889).

(*) ... k Matce Slávě = Matka Slovanů, okolní národy Slovany nazývaly SCLAVI (Slávové).

 

V roce 1897 vyšla v Křesťanském kancionálu další verze s duchovním obsahem pod označením Neznámý autor (kazatel Svobodné reformované církve, dnes Církev bratrská, Alois Adlof 1861-1927):

1.

Kde domov náš,
kde domov náš.
Ne zde v světě, hřích kde bují,
ledné smrti větry dují,
strast kde stíhá den co den,
radost prchá jako sen.
Ach, zde není domov pravý,
v nebesích je domov náš,
v nebesích je domov náš!

3.

Kde domov náš,
kde domov náš.
Tam, kde oko naše spatří,
drahé naše sestry, bratří,
duch kde v míru spočine,
Pán až milý pokyne.
Ano, tam je domov pravý,
v nebesích je domov náš,
v nebesích je domov náš!

 

 

2.

Kde domov náš,
kde domov náš.
Tam, kde Kristus, slunce skvoucí,
září blaha nehasnoucí,
v roucho slasti odívá.
Tam je domov náš nejdražší,
v nebesích je domov náš,
v nebesích je domov náš!

 

 

 

Hymny používané na území našeho státu od raného středověku:

První písní, která plnila funkci státní hymny v dnešním smyslu, byla píseň:

Hospodine, pomiluj ny. Vznikla na přelomu 10. a 11. století. Jejím autorem je podle tradice druhý pražský biskup sv. Vojtěch. Jeho autorství nebylo potvrzeno, ale je prokázáno, že sv. Vojtěch složil několik písní. V době, kdy pobýval v Polsku složil píseň k Panně Marii "Bogorodzica" (Bohorodičko).
    V písni Hospodine pomiluj ny jsou ještě některá slova staroslověnská a závěr je v řečtině. Píseň se zpívala při liturgických shromážděních, při nastolování (intronizaci) a korunovaci nového knížete i při bitvách. První zápis o písni je z roku 1055. Nejstarší zápis písně je z roku 1397.
    Nový text pochází z  roku 1832 a byl otištěn v Moravském kalendáři.

Původní text:

Hospodine pomiluj ny,
Jezu Kriste pomiluj ny.
Ty Spase vsieho mira,
spasiš ny i uslyšiž,
Hospodine hlasy nasie.
Daj nám vsiem Hospodine
žizň i mir v zemi.
Krleš, Krleš, Krleš.

Nový text:

Hospodine ulituj nás,
Jezu Kriste ulituj nás.
Spasiteli všeho světa,
spasíš nás i uslyšíš,
Hospodine hlasy naše.
Dej nám všem Hospodine
hojnost, pokoj v naší zemi.
Kyrie eleison.

Vysvětlení: pomiluj ny = smiluj se nad námi. Žizň = hojnost. Mir = mír, pokoj. Krleš = Kyrie eleison = Pane, smiluj se.

 

Druhou písní s funkcí státní hymny byl svatováclavský chorál:

Svatý Václave.

Svatováclavský chorál vznikl ve 12. století a původně měl 3. sloky. Dřívější česká tradice 17. století příčítala autorství  Arnoštu z Pardubic, nebo Janu Očkovi. Prosba ke svatému knížeti „utěš smutné, zažeň vše zlé“ ukazuje na vznik písně pravděpodobně v době braniborské okupace (1278 - 1283). Ve 14. a 15. století přibyly další dvě sloky: „Ty jsi dědic české země“ a „Maria, matko žádoucí“. V rukopisu litoměřickém z 15. století jsou uvedeny další sloky s prosbou k českým světcům, ale později se přestaly používat. V 19. století dostal chorál konečnou podobu, která je dodnes známá. V roce 1918 po vzniku Československa usilovali někteří občané nové republiky, aby se chorál stal státní hymnou.

   Po staletí je chorál zpíván při významných katolických i státních svátcích. Kněz a spisovatel Jakub Deml (1878-1961) řekl: „Svatováclavský chorál obsahuje z hlediska morálních hodnot myšlenky věčně živé, které odpovídají i ignorovaným požadavkům přítomnosti“. Básník Otakar Březina prohlásil, že je mu to líto: „když se vznešená svatováclavská hymna nestala státní hymnou osvobozeného národa“. 

 Nejstarší zápis svatováclavského chorálu je z roku 1368 v kronice Beneše Krabice z Weitmile a má tři sloky.

 Původní text:

Swaty Waclave wevodo Czeske zemie
kniezie nass pros za ny Boha
swateho Ducha Kyrieleison

Nebeske jesť dvorstwo krasne
blazie tomu ktoz tam pójde
w zivot wieczny, ohen jasny swateho Ducha
Kyrieleison

Pomoci twe zadamy smiluj sie nad nami
utiess smutne otzen wsie zle swaty Waclave
Kyrieleison

 

V litoměřickém kancionálu z roku 1475 je připsáno dalších šest slok:

Angele swieti nebessti raczte nas k sobie przwiesti
ku kdez slawa neprzestawa wieczneho Boha
Krysteleyson

Marya matko zaduczie tys kralowna wssemohuczie
prosiz za ny za krziestiany Hospodyna
Krysteleyson

Wssickni swieti spomahayte zahynuti nam nedayte
w swietie w bludnem at nezahynem
Krysteleyson

Hrziechuow se nasych lekamy spomoczi wassie zadamy
swaty Wite slawny Woytiesse
Krysteleyson

Wy ste diediczi czeske zemie raczte pomnieti na swe plemie
nedayte zahynuti nam y buducziem
swaty Zykmunde swaty Prokope swata Ludmillo
Krysteleyson

Bohu Otci chwalu wzdaymy swatym se krzizem pozehnaymy
we gmeno Otce y Syna geho y swateho Ducha
Krysteleyson
Amen.

 

V rukopise univerzitní knihovny v Praze je ze 16. století 10. sloka:

Tys nass diedicz Czieske zemie rozpomeň se na swee plemie neday zahynuti naam y buduczym swaty Wacslawe Kristeleyson.

 

Současný text:

Svatý Václave, vévodo české země,
kníže náš, pros za nás Boha, Svatého Ducha!
Kriste, eleison.

Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě,
nedej zahynouti nám i budoucím, svatý Václave!
Kriste, eleison.

Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi,
utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave!
Kriste, eleison.

Nebeské jest dvorstvo krásné, blaze tomu, kdo tam dojde,
v život věčný, oheň jasný svatého Ducha.
Kriste, eleison.

Maria, Matko žádoucí, tys Královna všemohoucí,
prosiž za nás, za křesťany, svého Syna, Hospodina!
Kriste, eleison.

Andělé svatí nebeští, račte nás k sobě přivésti,
tam, kde chvála nepřestává věčného Boha.
Kriste, eleison.

Všichni svatí, za nás proste, zahynouti nám nedejte,
svatý Víte, svatý Norberte, svatý Zikmunde, svatý Prokope, svatý Vojtěše,
svatý Jene Nepomucký, svatá Ludmilo, svatá Anežko, svatá Zdislavo,
svatý Václave!
Kriste, eleison.

Bohu Otci chválu vzdejme, svatým křížem se žehnejme:
Ve jménu Otce i Syna jeho i Ducha Svatého.
Kriste, eleison.

  

Třetí hymnou na našem území byla rakouská císařská hymna:

Zachovej nám Hospodine

 Tuto hymnu v roce 1797 složil pro císaře Františka II. skladatel Josef František Haydn (1732 -1809), na základě chorvatské lidové písně "V jutro rano se ja stanem"). Text - Jan Gabriel Seidl (1804 -1875).

1.

Zachovej nám Hospodine
císaře a naši zem.
Dej, ať z víry moc mu plyne,
ať je moudrým vladařem.
Hajme věrně trůnu Jeho
proti nepřátelům všem.
Osud trůnu Habsburského
Rakouska je osudem.

3.

Čeho nabyl občan pilný
vojín zbraní zastávej,
uměním i vědou silný
duch se vzmáhej, jasně skvěj.
Bože račiž přízeň dáti
žehnej vlasti milené,
slunce Tvé ať v míru svítí
na Rakousko blažené.

 

5.

Císaři po boku vládne
rodem, duchem spřízněná,
v kráse, která neuvadne,
císařovna vznešená.
Bože račiž přízeň svoji
Habsburskému domu dát,
Františkovi Josefovi
Alžbětě rač požehnat!

(a Karlovi Františkovi
i Zitě rač požehnat!
)

 

2.

Plňme věrně povinnosti,
braňme právo počestně.
A když třeba, s ochotností
v boj se dejme statečně.
Na paměti vděčně mějme.
slávu vojska vítěznou.
Jmění, krev i život dejme
za císaře, za vlast svou!

4.

Stůjme k sobě v každou chvíli
svornost jenom moci dá.
Spojené kde vládnou síly,
vše se snadno překoná.
Když se ruka k ruce vine
tak se dílo podaří.
Říš Rakouská nezahyne
Sláva vlasti, císaři!

 

6.

Rozpomeň se, Hospodine, 
na svou nejvěrnější říš!
Její sláva nepomine     
vždy jí znovu obrodíš.
         
Koruna dnes stále kryje              
mocný panovníkův trůn!
Navždy žije monarchie,   
Habsburský jí vládne dům!

5. a)

Ve vyhnanství cizích zemí
bdíš, rakouská naděje.
Otto, lid jak skála pevný
věren Tvojí vládě je.
Slávu dávnou, zítřků štěstí
dej Ti Bůh, můj císaři.
Ať se vrátíš domů se ctí,
vlast Tvá v míru zazáří.

Rakouská císařská hymna byla zvláštní tím, že v páté sloce byl jmenován nový panovník se svojí manželkou. Po smrti císaře Františka Josefa I. byl poslední jmenovaný císař bl. Karel I. a jeho manželka Zita.
     Přestože se monarchie rozpadla v roce 1918, byla napsána sloka i pro případného následníka trůnu Ottu (Habsbursko-Lotrinský 1912-2011), prvorozeného syna posledního rakouského císaře blahoslaveného Karla I. a císařovny Zity.
     Sloku z německého originálu přebásnila Mgr. Kateřina Nohlová.

 

Ve 3. sloce první řádek: 

    "Čeho nabyl občan pilný", upravili Češi jako satiru na spolupracovníky tajné policie, z prvních dvou slov se stalo jméno a slova dostala jiný význam:
       "Čehona byl občan pilný." 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA